“Hlavní příčinou drahých umělých hnojiv jsou vysoké ceny ropy a zemního plynu, z nichž se vyrábějí. Válka na Ukrajině proto ještě urychlila zdražování minerálních hnojiv, bez kterých si lze produkční zemědělství zajišťující potraviny pro obyvatele za dostupné ceny jen těžko představit. Scházejí také další suroviny pro výrobu hnojiv, jako je například čpavek, močovina nebo potaš. Umělá hnojiva jsou do Evropy dovážena především z Ruska, Ukrajiny a Běloruska, tedy vzhledem k válce na Ukrajině došlo k zásadnímu omezení těchto prodejních kanálů. Alternativních zdrojů se na evropském trhu nachází velmi omezené množství, což přispívá ke šroubování cen umělých hnojiv o desítky procent do závratných výšin. Dovoz ze třetích zemí je možný, ale nedostatek minerálních hnojiv a jejich vysoké ceny jsou celosvětovým problémem.
Čeští zemědělci běžně používají kombinaci umělých a přírodních hnojiv, jež pocházejí z chovu hospodářských zvířat a jsou cenným zdrojem organické hmoty v půdě. Řada českých zemědělců čerpala na jaře ze zásoby umělých hnojiv, které si vytvořili v minulosti a které nyní převážně spotřebovali. Mnozí přistoupili také k úpravě dávkování umělými hnojivy, což může mít vliv na výnosy zemědělských plodin. Na podzim zemědělci provádějí zpravidla hnojení tzv. do zásoby fosforem a draslíkem a lze jej odložit na příští rok. Potřeba jsou na podzim dusíkatá hnojiva, pro jejichž použití platí řada omezení kvůli například ochraně podzemních vod. Řada výrobců dusíkatých hnojiv, včetně těch evropských, omezila výrobu. Ze strany českých zemědělců bude zvýšená poptávka po hnojivech v souvislosti se setím jarních plodin a řada pěstitelů má obavy již nyní, jak situaci zvládnou. V té době již nebudou moci vyčkávat na lepší ceny a zkrátka budou muset nakoupit podle nabídky na trhu, což ještě zvýší vstupní náklady na zemědělskou prvovýrobu v Česku.
Čeští zemědělci mají omezené možnosti zohlednit růst vstupních nákladů v cenách, za které prodávají své produkty. Výkupní ceny zemědělských komodit jsou určovány na evropském, respektive globálním trhu. Současně je třeba říct, že do cen potravin na pultech se promítají vedle cen zemědělských prvovýrobců také náklady a přirážka zpracovatelů, náklady na přepravu a skladování, a především náklady a přirážka velkých obchodních řetězců,” říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.