Z českých potravin se stane luxus
Čeští zemědělci, stejně jako všude na světě, jsou zvyklí čelit každoročně nejistotě spojené s vývojem počasí. To je něco, s čím se dokážou takzvaně poprat, a přizpůsobili se strukturou svého podnikání. Jiná obrana proti přírodním živlům není, protože se jedná o rizika, za která se zdráhají ručit i pojišťovny. S čím jsme v letošním roce nepočítali, je raketový růst vstupních nákladů o desítky až stovky procent, k němuž došlo především kvůli válce na Ukrajině. Vzhledem k přebytkům levných a předotovaných potravin, které se hromadí na evropském trhu a jsou dováženy do Česka, máme však omezené možnosti promítnout vysoké vstupy do výkupních cen. Tento dlouhodobý problém nyní ovlivňuje tuzemskou zemědělskou prvovýrobu tak, že řadu chovatelů hospodářských zvířat a pěstitelů náročnějších plodin dostává do existenční krize.
Produkčním zemědělcům, kteří vyrábějí většinu potravin pro obyvatele Česka, vyvstává navíc další nejistota, zda o jejich práci ještě vůbec někdo stojí. Od evropských i českých politiků opakovaně slyší, že je třeba více hospodařit v ekologickém režimu, omezit spotřebu hnojiv a pesticidů ve větší míře než dosud a že konzumaci masa by bylo dobré snížit kvůli ekologické zátěži. Prý je po tom společenská poptávka. Co se ale skutečně stane, pokud do roku 2030 splníme cíle vyplývající ze Zelené dohody pro Evropu a omezíme zemědělské dotační podpory větším a středním podnikům? Nejprve je třeba říct, že to nikdo pořádně neví, protože si autoři těchto ambiciózních plánů nenechali zpracovat dopadové studie a analýzy, které vytvořil někdo jiný, odmítají. Není ale těžké odhadnout, k jakým proměnám na trhu dojde. Bude omezena produkce českých potravin a zvýší se jejich ceny. Stane se z nich drahý luxus, který si nebude moci dovolit každý. Je to skutečně naším cílem? Pokud ano, pojďme si to říct na rovinu a zemědělci se tomu přizpůsobí.
Celá Evropa tím ale rezignuje na to hlavní poslání zemědělství, a to zajistit dostatečné množství potravin za dostupné ceny pro obyvatele. Potraviny si pak dovezeme z jiných zemí, ale bude to za cenu vyšší ekologické zátěže, proti které tu nyní bojujeme. Zároveň nebude v našich silách prověřit dodržování přísných standardů pro pěstování plodin i chov v hospodářských zvířat v těchto zemích. Tomu říkám pokrytectví. Čeští zemědělci si své úkoly v tomto ohledu plní a nutno říct, že mnohem lépe než některé jiné evropské země. Snižují dlouhodobě spotřebu pesticidů i minerálních hnojiv a o půdu se starají. Dělají to sami od sebe a nikdo jim to nařizovat nemusel. Usilují jenom o to, aby byly snahy o proměnu českého - respektive evropského - zemědělství racionální s ohledem na současnou ekonomickou situaci a oni mohli pokračovat v práci.
Novinky - výpis všech
