Lokální produkce potravin je přínosná

Spotřebitelé se při nákupu zemědělských a potravinářských výrobků i nadále rozhodují často podle ceny. Vhodnější alternativou je ale rozhodování podle kvality a podle regionu původu zemědělské produkce.

Nákup lokálních zemědělských a potravinářských produktů je důležitou ekonomickou a ekologickou volbou, která nabízí sektoru v dlouhodobém horizontu rozvoj potenciálu. Nákupem od místních producentů totiž spotřebitelé podporují nejen sebe (prostřednictvím konzumace kvalitních, chutných, místních potravin), ale i ekonomiku regionu a státu, ve kterém žijí a pomáhají zachovat jeho přírodní bohatství. Čím je tedy podpora lokální, české produkce potravin přínosná?

Podpora vlastního státu a regionu

Nákupem lokálních potravin je přímo podporována česká a lokální ekonomika – podporují se místní producenti, a tím rozvoj konkrétního místa, kde spotřebitel žije. Investice do lokálních potravin se vrátí v podobě rozvoje prosperity celé země, ze které zase opět profituje místní spotřebitel.

Stavět zde můžeme jednoznačně na tradici jednotlivých odvětví plošné i speciální rostlinné výroby (obilí, olejniny, chmel, vinná réva, ovoce, zelenina, brambory) a živočišné výroby (mléčný a masný skot, prasata, drůbež, ovce, kozy) charakteristických zpravidla pro určitou výrobní oblast. Dále na tradice zpracování primární suroviny, spočívající ve zhodnocení v místě výroby (region, kraj, ČR), výroby tradičních a místních specialit (sýry, uzeniny, pečivo, nápoje), posílení možností prodeje (ze dvora, farmářské trhy, vlastní prodejny, velkoobchod, maloobchod, HORECA segment).

Vlastní potravina

Lokální potraviny představují často volbu vyšší kvality a čerstvosti. Neputují na náš trh stovky a tisíce kilometrů z odlišného prostředí (např. vepřové maso ze Španělska, hovězí maso a sója z Jižní Ameriky).

Jsou tak vyrobeny za znalosti původu a podmínek jejich vzniku s plnou dohledatelností a identifikovatelností opírající se o silný kontrolní systém. Od kontroly osiv, přes pěstování plodin, sklizeň, zpracování suroviny na krmiva, až po vznik konkrétní potraviny (SVS ČR, ÚKZUZ, SZPI, RASFF, apod.).

Ten standardně a o to více v časech potravinových kauz představuje a garantuje směrem ke spotřebitelům zásadní výhodu ochrany vlastního trhu (AMP, BSE, SLAK, účelové potravinové podvody).

Potraviny českého původu se dlouhodobě řadí na nejvyšší místa co se kvality, nezávadnosti a bezpečnosti týká a jsou tak pro zákazníka garancí nákupu, kuchyňského zpracování a konzumace.

Přirozenost původu

Je vědecky potvrzeno, že tělo každého z nás je mnohem lépe připravené na potraviny, které jsou produkovány v místě jeho převažujícího pobytu. Je zvyklé na látky, které se v jeho okolí vyskytují a na potravu, kterou konzumovali předchozí generace už celá staletí a evolučně se jí přizpůsobily. Místní potraviny jsou tedy pro tělo nejpřirozenější, a tedy zdravější cestou stravování.

To je dnes významnější o to více, jak se množí výskyt nejrůznějších alergií a reakcí těla na – pro něj cizí látky (lepek, laktóza, mořské plody, exotické ovoce, aj.).

Význam a původ potravin se stává stále větším tématem a většina lidí přemýšlí nad skladbou jídelníčku, o původu potravin a jejich složení, o čerstvosti, případné ekologické zátěži (bio vs. konvenční, místní vs. dovozové, čerstvé vs. průmyslové, apod.).

Ochrana okolní přírody

S úvahami o původu potravin se stále více objevuje téma jejich dopadu do krajiny a životního prostředí. Stávající společnost klade stále větší důraz (na jedné straně z vlastního přesvědčení, či v opačném extrému vynucené legislativou), na souznění veškeré lidské činnosti s přírodou. Stejně tak tomu je v zemědělství - chov zvířat v maximální životní pohodě, minimalizace stresu, obohacené prostředí, veterinární péče, pravidla pro transporty, aj. A také ve zpracovatelském průmyslu – tlak na vyrovnanou kvalitu, trvalý veterinární dozor, plánované i namátkové kontroly, nejlepší dostupné technologie, minimalizace a likvidace odpadů, snižování energetické náročnosti, apod.

To, že lokální producenti a zpracovatelé budou úspěšní, je udrží na místě, kde podnikají, konkrétně zemědělci tak mohou zajistit, že se charakter krajiny nezmění a bude o ní pečováno s dostatečnou péčí.

Zatížení světa lidskou činností - uhlíková stopa

Vyjádření otisku naší vlastní činnosti na Zemi se dá dobře vyjádřit přes přepočet uhlíkové stopy. Spotřebitelé si v dnešním přetlaku nabídky potravin mohou vybrat např. mezi silně propagovaným masem z argentinského skotu nebo masem z českých chovů, které již dnes trh nabízí v minimálně srovnatelné kvalitě.

Je na místě spotřebiteli komunikovat fakt, že jenom při transportu masa z Jižní Ameriky byla Země zatížena násobně více, než za využití místní produkce. Lokální potraviny, obzvláště evropského původu, jsou energeticky výrazně úspornější, a v tomto ohledu tedy výrazně ekologičtější. Zároveň jsou od počátku do konce produkovány za přísných pravidel, které třetí svět nemá snahu ani zájem řešit. Řada místních společností jde těmto příležitostem iniciativně napřed a prezentují je jako součást vlastní image, čímž dále ovlivňují chování spotřebitelů.

Žijeme jídlem, přidejte se také

Na všechny výše uvedené aspekty upozorňuje projekt Žijeme jídlem, jehož cílem je zvýšení pozitivního vnímání chovu hospodářských zvířat a propagace zemědělství. Projekt je zaměřen na propagaci zemědělství a vzdělávání v oblasti zemědělské prvovýroby, zpracování a distribuce kvalitních potravin směrem ke spotřebitelské veřejnosti v České republice.

Projekt podporuje využívání místní a lokální produkce s benefity našeho zemědělství a potravinářství s důrazem na kvalitu surovin, jejich význam ve výživě, racionální přístup k využití přírodních zdrojů, ochrany krajiny, snižování zatížení životního prostředí, řešení uhlíkové stopy, apod.

Vedle primární cílové skupiny je projekt zacílen dále na osoby se vztahem k zemědělství a potravinářství se záměrem prohloubit zájem o moderní a šetrné postupy v prvovýrobě a zpracování produkce.

< Zpět na aktuality